Ta dívka, Alice. Je zvláštní. Armáda?! Fakt teda nevím, proč nám nechtěli dovolit, abychom jim pomohly. Nechápu je. Mohly sme jim pomoct! Mám divnej pocit. Budu za ně bojovat, a budu a budu a budu!!!!!! A ještě jednou budu!!! A nikdo mi v tom nezabrání!!! Stella seděla na sedačce svýho auta, a čistila volant. Nadechla se. Cítím Páprdův spolek pro mentálně postižené! Křikla. Věděla sem že myslí Volturiovy, protože tohle pojmenování sme jim vymyslely v kufru jejich auta. Slyšela sem je. Blýžili se k Americe. Nejspíš pojedou přes Kanadu. Slyšely sme jejich auto. Šly sme k silnici. Stella skočila na auto Páprdovo spolku pro mentálně postižené. Měli karavan a Stellu nemohly slyšet jelikož jim v autě hrálo rádio tak nahlas, že by to člověk nepřežil. Skočila sem za ní. Jejich karavan byl bílý. Stella vytáhla fixu a začala si něco zapisovat na malý papírek. podala mi ho.
Svezeme se až tam k nim.
Na papírek sem jí napsala ok a nakreslila smějícího smajlíka. Jeli sme na terase karavanu celou cestu až do Forks. Malé deštivé městečko. Matka s otcem se tu braly a my přišli tady na svět. Wow! Stello, támhle je ta nemocnice kde sme se narodily!!! Pšššt!!! Zasyčela. Na terase byl Janin kufr. Stella ho otevřela a vytáhla dva podobné kabáty co se trochu podobali kápím. Oblékli sme si je. Skočili sme bleskově do auta k Volturiovým. Nepostřehly to. Zastavily sme před vobrovskou vilou. Spadla mi čelist. Coje, ste taj nebyli nebo co ?! zeptala se Jane. Vystoupili sme z auta a šlz na mýtinku. Oni tam stáli. Poznala se Jaspera a Alice. Oni mě taky,protože na mě mrkly.

Vystoupili sme z auta a šlz na
OPRAVA : Vystoupili sme z auta a šly na