Bloudila jsem lesem. Byla tma a já jsem nevěděla, kde jsem. Slyela jsem slabé šumění. Zprudka jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. Byla jsem zmatená. Ledový vzduch mě šlehal po tváři. O něco jsem zakopla. O něakou větev jsem si rozthla svou bílou novou bundu. Zvedla jsem se a běžela jsem dál. Měla jsem pocit, že mě někdo sleduje. Prudce jsem se otočila. Zůstala jsem ležet na zemi. Nemohla jsem se pohnout. Ucítila jsem na svém krku bodavou bolest. Bolest se začalo rozšiřovat, po celém těle. Myslela jsem si, že mě někdo zapálil. Le kdo by to dělal. Nedobrovolně se mi před očima promítnul celý život.
Můj první krok.
Narození mé mladší sestry.
Můj první den ve škole.
Stěhování
Moje deváté narozeniny.
Moje první hodina na atletice (dost jsem se ztrapnila)
Ležím v nemocnici ze zlomeným žebrem.
Včerejší výlet.
Uslyšela jsem tichý jemný konejšivý dívčí hlas.
"ŠŠšš, vše bude dobré. Sophi, bude to v pořádku...." odmlčela se
Propadla jsem se do mrákot
